Když Pán zapne svůj magnet...dobu postní:)

Začala doba postní…

Venku se přihlásilo o slovo březnové islandské počasí….

Nejprve pár vloček, pak vítr…a teď už je tu bílo, 25 cm sněhu…

Přemýšlím…je mi smutno po domově…

Nejprve jedna slza, pak vlhký deštný prales s kapesníkem v ruce…

Sama…bez bráchy, bez rodičů, bez přátel…

Sama… v krásném, ale cizím…

Sama na bílé sněhové poušti…

Sama…ale s Pánem...

Jaká je to úleva…

Dochází mi, že i On byl někdy sám…

Taky někdy plakal…

Taky mu bylo smutno…

Taky byl pokoušen…

Taky bojoval…

Ale nakonec vyhrál…

To mi dává sílu jít tu 40 denní cestu, těch 6 měsíců přede mnou…

Abych nakonec zvítězila a vrátila se v pořádku domů…

Jako On byl na velikonoční neděli vzkříšen…

Začala doba postní…

Doba, kdy Pán zapl svůj Boží magnet...

nechme se jím přitáhnout...

působí radost a pokoj v srdci...

A Vám všem přeji krásnou požehnanou nadcházející první neděli postní +